Po
deseti letech, kdy většinu mého času zabírá péče o děti a
neustále se obnovující přísun nemluvňat, cítím zvýšenou
potřebu komunikace s „dospělým“ světem. A protože se náš
každodenní život ve Škole jazyků Zlín točí kolem cizích
jazyků a pohybují se kolem nás zajímaví lidé, kteří mají k
cizím jazykům blízko, vznikl tento blog tvořený rozhovory. Je to
pestrobarevná skupina lidí a nahlédnutí do jejich života je,
věřím, že nejen pro mě, zajímavým poodhalením lidských
příběhů.
S
našimi lektory se setkáváte v hodinách, vidíte je připravené a
většinou se usmívající, ale co se skrývá za jejich úsměvem,
jaký je jejich soukromý život a jaké to je, předstupovat denně
před skupiny lidí a pomáhat jim na cestě za jazykovými
znalostmi? Jak vypadá snaha přinášet denně lingvistické
vzdělání žákům a studentům, kteří ještě netuší, jak
důležitou roli tyto znalosti v jejich budoucím životě mohou mít
a jejichž motivace je tedy mnohdy dost malá?
Co
vedlo Němce, Angličany, Američany, Francouze, Italy nebo Španělku
opustit své rodné země a usadit se ve Zlíně, resp. v České
republice? A naopak jak se žije Zlíňanům, resp. Čechům, kteří
se rozhodli pro život v zahraničí?
Nesetkávám
se s nimi s dopředu připravenými otázkami, rozhovory se vyvíjí
spontánně a vzniká tak krásné, upřímné vyprávění o osobním
světě lidí kolem nás.
Katka Klímková
Komentáře
Okomentovat